Drobné a plaché zvířátko
Dikdikové jsou vzrůstem menší než kdejaký pes, na první pohled vypadají jako miniatury jejich velké příbuzné, antilopy. Dorůstají do výšky kolem 40 centimetrů a neváží víc než 7 kilogramů. Jejich tenounké nožky s malými kopýtky nepůsobí zrovna stabilně, ale nenechte se oklamat. Tento malý běžec dokáže vyvinout rychlost i přes 40 km/h a je i značně obratný, umí bravurně kličkovat a prchat před predátorem. Při úprku přitom samičky varují ostatní dikdiky i jiná zvířata, že se blíží nebezpečí, a to zvláštním tokavým zvukem, samečci pouze pískají.
Nenápadný elegán s mnoha zvláštnostmi
Tyto malé antilopky se díky svému zbarvení schovají i v nižších porostech. Vyšší trávu nevyhledávají, protože kvůli své výšce nemají v takovém prostředí přehled. Zato se umí pohybovat s nevídanou lehkostí a elegancí, nedělá jim problém ani panáčkování, aby dosáhly na čerstvé listy nebo plody keřů. Krom toho se dikdikové živí i větvičkami, výhonky a kořínky, celkově se jedná o poněkud nenáročná zvířata, a to i co se množství vody týče. Potřebují totiž pít jen občas a vody nevyžadují mnoho. Díky tomu se jim daří v sušších oblastech.
Každý dikdik má na hlavě chocholku delší srsti, kterou naježí v případě vzrušení či vyrušení. Dalším zajímavým prvkem jsou žlázy se sekretem, které se nacházejí v oblasti pod očima. Samečci si výměšky z těchto žláz značkují teritorium, svůj revír označují i trusem. Na rozdíl od samiček mají navíc krátké rovné růžky, které dotvářejí roztomilý vzhled drobného sudokopytníka.
Co dalšího vás může při pohledu na dikdika zaujmout, jsou jeho nozdry. Ty jsou nezvykle dlouhé a vypadají spíš jako malý chobot. Tento pohyblivý dlouhý čumáček napomáhá dikdikům k ochlazování.
Pár na celý život
Sameček se samičkou tvoří nerozlučnou dvojici. Dikdikové jsou si zkrátka dokonale věrní, žijí v páru téměř po celý život. V období rozmnožování jsou dikdikové velmi žárliví a svou družku náležitě střeží, i když to není ani nutné – samice totiž jiné samce odmítají.
Samičce se narodí vždy jen jedno mládě, o které je po několik měsíců nadstandardně postaráno. Až přijde čas osamostatnění, jej jeden z rodičů doslova odežene, a to v závislosti na pohlaví. Samečci vyhánějí syny a samičky zase dcerky. Není divu, že je jejich partnerský vztah tak harmonický, když mají role jasně rozdělené. Jiným tvorům by mohli jít dikdikové příkladem.
