Irský vlkodav je něžný velikán s velkým srdcem

Chlupáči, 9. 3. 2020

Foto: Shutterstock

Vzhledem tento psí obr vyvolává respekt, jedná se však o mírumilovné stvoření. Pokud máte dostatek prostoru a toužíte po přátelském společníkovi, irský vlkodav je ideálním parťákem jak pro jednotlivce, tak pro rodinu s dětmi či s jinými domácími mazlíčky.

Velký pes, velké srdce

Irský vlkodav je typicky rodinný pes, který bude všechny členy domácnosti milovat a chránit. K dětem je opatrný a jemný, nechá se zlákat i ke hře. Pokud se mu něco nelíbí, raději se odebere do klidu. I přes jeho mírnou povahu je potřeba děti poučit o tom, jak se ke zvířeti chovat a poskytnout psovi místo, kde nebude nikým rušen.

Velký sportovec

I když se chůze vlkodava zdá být občas těžkopádná, umí být velice rychlý a mrštný. A není se čemu divit, patří totiž do skupiny chrtů. Rychlý běh si vyloženě užívá, a proto je coursing vhodným sportem pro toto plemeno. Sportovat je třeba hlavně se psem, který nemá možnost pravidelného pohybu na rozsáhlém pozemku. Znamená to tedy, že si vlkodava můžete s klidem pořídit do malého bytu, ale musíte mu věnovat dostatek času na pohybové aktivity a dlouhé procházky.

Dům, nebo byt?

Jak již bylo řečeno, irský vlkodav bude spokojený jak v domečku se zahrádkou, tak i na rozlehlém statku, nebo naopak v malém bytě, pokud bude mít dostatek pohybu. Některý pohyb však takto velkým psům nesvědčí. Jedná se zejména o chůzi po schodech, která je nevhodná nejen pro štěňata v růstu, ale i pro dospělé jedince. Proto pokud bydlíte ve vyšších patrech paneláku bez výtahu, raději o výběru plemene ještě popřemýšlejte.

Irský vlkodav má drsnou, středně dlouhou srst, která jej efektivně ochrání před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Díky tomu je možné chovat tohoto rodinného hlídače celoročně venku, avšak zateplená bouda je nutností. Tento společenský pes se neobejde bez častého kontaktu s lidmi, proto se nehodí na střežení pozemku bez možnosti interakce s rodinou.

Vyvážená strava

Kvůli rychlému růstu vyžadují štěňata vlkodavů velice vyváženou a kvalitní stravu. Přeci jen dorostou do neuvěřitelné výšky, kdy samci dosahují v kohoutku kolem 90 centimetrů a feny o pár centimetrů méně. Krmení je třeba přizpůsobit jejich stavbě těla, i co se pohybu týče, jelikož díky hlubokému hrudníku jsou často náchylní na torzi žaludku. Tomuto vážnému onemocnění lze předejít rozdělení krmných dávek do menších porcí a udržování klidu bezprostředně po krmení.