Ačkoli by se to na první pohled nemuselo zdát, jsou tibetské dogy (někdy se setkáte i s názvem tibetský mastif) velmi přátelští hafani. Svou rodinu velmi milují a jsou rádi v její blízkosti. I když se díky své husté srsti hodí k celoročnímu pobytu venku, jsou tibetské dogy velmi společenské a o samotě na zahradě by trpěly. Proto byste jim měli zajistit přístup i do domu.
Tvrdá hlava i citlivé srdce
Tibetské dogy patří k velmi inteligentním psím plemenům. „Při výcviku velmi rychle chápou, co se po nich chce, a základní povely jim rozhodně nedělají problémy. Ovšem vysoká inteligence v sobě může skrývat i záludnost – občas si umějí postavit hlavu a každý povel si začnou rozmýšlet,“ říká pro MůjChlupáč.cz psí trenérka Lucie Šámalová.
Jak dodává, vyžaduje výcvik tibetské dogy poměrně dost trpělivosti. „Doporučila bych tyto psy spíše zkušenějším chovatelům, kteří mají přirozenou autoritu. Ale pozor, křikem nebo dokonce tresty nejsou – tak jako u ostatních psů – řešením. I když se to nezdá, umějí být tyto dogy citlivé a výcvik založený na drilu a křiku u nich není vhodný,“ varuje Lucie Šámalová a dodává, že nejlepší je pro výcvik psů pozitivní motivace.
Hlídač na svém místě
Tibetské dogy se odjakživa využívaly především jako hlídači. A dodnes tuto funkci plní. „Má velmi silné hlídací instinkty, na kterých je ale také třeba začít pracovat. To aby pes případnou krizovou situaci nevyhodnotil jako vážnější, než ve skutečnosti je, a nezasáhl zbytečně tvrdě,“ podotýká psí trenérka.
Své rodině je však tibetská doga velmi oddaná a bezmezně ji miluje. Kvůli své velikosti a nárokům na pohyb je vhodná především k aktivním pánečkům, kteří ji utahají nejen fyzicky, ale i psychicky. Není příliš vhodná pro seniory nebo ke zcela malým dětem, které ještě nevědí, jak se k tak velkému psovi chovat.
Huňatý obr
Tibetská doga rozhodně patří mezi velká psí plemena – kohoutková výška se pohybuje mezi 60 a 66 centimetry, hmotnost tohoto psa se může vyšplhat klidně až na 75 kilo. Přesto se dožívá poměrně vysokého věku, což u tak velkých psů není vždy pravidlem. Není výjimkou, že tibetské dogy žijí i 14 let.
Srst je huňatá, středně dlouhá a velmi hustá, takže svého nositele ochrání nejen před zimou, ale i horkem. „Nejlépe jí bude u domku se zahradou, v rodině, kde se jí budou dostatečně každý den věnovat. I kvůli velikosti není úplně psem do garsonky, ale s opravdu aktivními pánečky, kteří jí dopřejí každodenní dlouhé procházky a vybití, zvládne i pobyt ve městě,“ uzavírá Lucie Šámalová.
Zdroj: Martin Říha: Plemena psů; nakladatelství Rubico; rok vydání: 2009; ISBN: 9788073461058 / Lucie Šámalová je odbornice na psí chování a psí trenérka
