Chlupaté kuličky se radostně běží s každým příchozím přivítat. Kdo by jim odolal? Osobní návštěva je velice důležitá. I když si pejska vybereme již před návštěvou na fotografii v inzerátu, měli bychom nechat prostor osobnímu setkání. Kouzlo okamžiku a láska na první pohled udělá svoje.
V jakém prostředí jsou štěňátka?
To je velice důležité. Již v inzerátu lze vysledovat, v jakých podmínkách pejsci vyrůstají. Fotografie však mohou klamat, a tak je lepší si prostředí vždy ověřit osobní návštěvou. Nezávaznou návštěvu by měl poskytnout každý dobrý chovatel. Pokud se zdráhá vzít vás ke štěňátkům, něco je špatně. Může tak skrývat nevhodné podmínky pro chov.
Štěňátka by měla vyrůstat v prostředí čistém, bezpečném, s dostatkem denního světla a prostoru k pohybu. Vhodná je i přítomnost hraček pro psy a jiných objektů vhodných pro poznávání světa a socializaci, výhodou může být například i přítomnost jiných domácích mazlíčků, hospodářských zvířat nebo například dětí, na které bude štěňátko od mala zvyklé a nebude je tak považovat při dalším setkání za nic neobvyklého či nebezpečného. Mláďata by měla být spolu dohromady, nikoli odděleně. Společné každodenní činnosti a hry jsou totiž také velice zásadní, štěně se tak učí komunikace s ostatními psy, poznává své postavení v hierarchii a utváří si vztahy se sourozenci.
Jak poznám, že je štěňátko zdravé?
Štěňata by již u chovatele měla být pravidelně odčervována a očkována. Mezi první příznaky, které nám říkají, že štěně není úplně v pořádku, patří podvýživa, zakalené oči a výtok z očí, zažívací problémy, vypadaná srst, lupy, apatie, problémy s koordinací a celkový vzhled pejska. Štěňátka, která vykazují některé z těchto příznaků, by měla být ošetřena veterinárním lékařem.
Stoprocentní záruka, že je štěně zdravé a bude zdravé i v dospělosti, bohužel neexistuje. Lze však eliminovat genetické choroby a poruchy, a to zejména testováním rodičů, což provádí většina dobrých chovatelů. Proto se nebojte na tyto informace chovatele zeptat. U pořízení psa s průkazem původu můžete mít jistotu, že jsou oba rodiče vhodní pro chov a že nejsou příbuzní, což nepochybně přispívá k pozitivnímu úsudku o zdraví štěněte.
Jakou bude mít štěně povahu?
Štěňata si utváří vztahy mezi sebou a dospělými členy smečky každý den při jakékoli příležitosti a formují tak i svou osobnost. Je proto velice důležité, aby společně vyrůstala co nejdéle, ideálně minimálně do osmi týdnů věku. Štěně odebrané od matky a sourozenců dříve může být bázlivější, často neovládá komunikaci s ostatními psy a socializace se tak stává problémem.
Štěňata se postupně učí novým věcem nejen od mámy a od sourozenců, ale postupně i od svých nových majitelů, kteří částečně ovlivňují chování psa výcvikem a výchovou. Některé povahové rysy však nelze vždy ovlivnit, každé štěně je totiž jiné a má jedinečné vlastnosti již od narození. Jedno štěně z vrhu je aktivní, neposedné a u plné misky je vždy první, druhé se drží stranou a jde se najíst jako poslední. Co to znamená? Které z nich si vybrat?
Chovatel, který je se štěňaty v kontaktu každý den, má jejich chování vysledované dlouhodobě, a může vám tak s výběrem poradit. Každému budoucímu majiteli ale vyhovuje něco jiného a se štěnětem si můžete padnout do oka i přes to, že jste si jeho povahu představovali jinak a nakonec si domů vezete toho na první pohled nejzlobivějšího, uštěkaného psího rošťáka, ale víte, že právě on je pro vás to pravé.