Před příchodem štěněte

Štěňátko je zatím ještě u své mámy a vy tak máte dostatek času na přípravy. Kromě pořízení výše zmíněných věcí, jako je obydlí pro pejska, misky na krmení a vodu, hračky, vodítko a obojek nebo postroj, je nutné myslet i na jiné věci, které se budou brzy hodit. Důležitá je například lékárnička. Na to mnoho majitelů zapomíná a při náhlém zranění či nemoci nemají prostředky, jak psovi pomoci. Lidská léčiva totiž pro psy nejsou vhodná a mohou nadělat více škody, než užitku! Proto by měl mít pes svoji lékárničku s takovým vybavením, které pro něj bude bezpečné. Sestavení výbavy je vhodné zkonzultovat s veterinárním lékařem.

Pozornost je potřeba věnovat i domácnosti. Z dosahu štěněte by mělo jít vše, co by jej mohlo ohrozit. Jsou to například jedovaté rostliny, čisticí prostředky, dráty a prodlužovací kabely nebo otevřené zásuvky či spotřebiče pod proudem. Zvláště je pak nutné odstranit hubiče, jako třeba návnady na myši, které by mohly psa otrávit.

První společné chvíle

Štěně jste si přivezli domů a postupně se seznamujete. Hraním si tvoříte společné pouto, výcvikem učíte štěňátko, jak se má chovat. Připravte se na to, že začátky jsou vždy těžké a štěňátku může trvat, než se něco naučí nebo pochopí. Zvláště trpěliví byste měli být v oblasti čistotnosti. Štěňata totiž ještě dostatečně neovládají svěrače, a tak se často stane nějaká nehoda v podobě loužičky nebo hromádky.

Pejska bychom za to neměli trestat, protože se může stát, že si vyprazdňování spojí s naší negativní reakcí a při další nehodě se raději schová někam, kde nebude vidět. I venku by se pak mohlo zdráhat se vyvenčit. Proto je nejefektivnější štěně chválit venku, když zde vykoná potřebu a doma nehodu spíše ignorovat a důkladně vyčistit ono místo. Takto se štěně nejlépe naučí, že se nemusí bát venčit ve vaší přítomnosti a venku jej za to čeká lákavá odměna v podobě pochvaly, pohlazení, pamlsku nebo hry.

První povinnosti

Pejska bychom měli nechat prohlédnout veterinářem a také jej naočkovat a odčervit. Tyto úkony se provádějí s určitou pravidelností již od narození štěněte, což lze dohledat v očkovacím průkazu, který jste obdrželi od chovatele. Štěňátka se očkují poprvé v šesti týdnech, tedy ještě u chovatele, dále pak v devíti a dvanácti týdnech. Poté se přeočkovávají jednou za rok. Očkování proti vzteklině je v České republice povinné. S odčervováním se také začíná již u chovatele, štěně by mělo být odčerveno ve dvou, čtyřech, šesti a osmi týdnech, dále je pak vhodné pokračovat v tříměsíčních intervalech. Od věku jednoho roku se poté doporučuje preventivně odčervovat každého půl roku nebo můžete namísto toho nechat provést  koprologické vyšetření trusu, díky kterému lze diagnostikovat parazitární infekce.

Štěně starší tří měsíců bychom neměli zapomenout nahlásit na příslušném úřadě a pravidelně za něj pak platit poplatek za psa.

Ačkoliv se může zdát, že s pořízením štěňátka je mnoho starostí a povinností, není třeba se toho obávat. Nehledě na to, že štěněčí roztomilost a láska, kterou nám dává, nám vše vynahradí a odstraní vrásky z čela.

Článek vznikl ve spolupráci s odbornicí na psí chování a psí trenérkou Lucií Šámalovou