Ušatý samotář
Výr velký je teritoriální pták, který si svůj domov náležitě střeží a zůstává na stejném místě téměř po celý život. Úkryt mu přitom poskytne skulina ve skále nebo dutina stromu, také s oblibou sídlí na zříceninách, odkud má dobrý rozhled do zalesněného okolí. Rád se usadí i na příkrých svazích údolí řek, někdy se zabydlí i v nějakém kamenolomu.
Tomuto vznešenému tvorovi dodávají vážený i bystrý vzhled pírka na hlavě, která vypadají jako špičatá ouška. Jeho vzhled je díky tomuto znaku v kombinaci s velikostí opravdu nezaměnitelný. Zbarvení peří je ovšem nestálé, mění se v závislosti na ročním období. V létě je výr velký světlejší.
Obr mezi sovami
Pokud výr velký v něčem vyčnívá, tak právě v jeho velikosti. Jedná se o jednu z největších sov, u níž rozpětí křídel může dosáhnout až do délky kolem 180 centimetrů. Vidět výra velkého v letu a při lovu je opravdu nevídanou podívanou.
Poněkud zvláštní je skutečnost, že je samice o poznání větší než samec. Samička může vážit i přes čtyři kilogramy, sameček dosahuje sotva tří. Na ptáka je tato váha opravdu nevídaná, což je i důvodem, proč je výr tak dobrým lovcem. Díky svému vzrůstu si může dovolit na velkou kořist.
Silný lovec
Výr velký má velice silné nohy a drápy, díky čemuž se z něj stává dokonalý predátor. Pokud se dostane kořist v podobě malého savce či ptáka do jeho spárů, jen těžko přežije silný stisk a způsob lovu. Výr má v horších světelných podmínkách i výborný sluch, a tak může lovit i za šera. Pro potravu se výr vydává zejména v období západu a východu slunce.
Orlí sova, jak je mnohdy výr velký nazýván, se živí zejména malými hlodavci a zajíci, často uloví i ježka nebo si troufne na lišku, dokonce má předpoklady ulovit i malého koloucha či sele prasete divokého. Nepohrdne však i jednohubkou v podobě obojživelníků či ryb, rád si smlsne i na hmyzu.
