Starobylí obyvatelé dnešního Mexika ovšem naháče často obětovali svým bohům, či je dokonce jedli. Dnes je konzumace těchto psů v zemi zakázána a naháči jsou mexickým národním dědictvím. Tak jako je zajímavá historie naháčů, jsou zajímavé i jejich povaha a vzhled.
Pohodový gaučák
Mexičtí naháči jsou chytří psi, kteří se silně vážou na svou lidskou rodinu. Vycházejí dobře i s dětmi, ty je však třeba poučit, jak se k psovi chovat.
„Tyto naháče zvládne i důsledný začátečník, základní výcvik jim nedělá žádné problémy,“ popisuje pro MůjChlupáč.cz psí trenérka Lucie Šámalová. „Jsou velmi přátelští, a pokud mohou svému majiteli udělat radost, využijí k tomu každé příležitosti,“ dodává.
Mexičtí naháči navíc patří ke psím plemenům, která nevyžadují velkou fyzickou aktivitu. „Nejsou zvlášť nároční na pohyb. Rádi s vámi budou chodit na procházky či kratší výlety, ale nevyžadují, abyste se s nimi věnovali psím sportům a podobně,“ říká psí trenérka. Xolo s vámi bude nadšeně ležet na gauči a dělat vám společnost doma. I proto je skvělou volbou například pro méně aktivní seniory.
Milující společník
Jste celé dny v práci nebo často cestujete do míst, kam nemůžete brát psa s sebou? Pak se raději poohlédněte po jiném psím kamarádovi. „Mexičtí naháči se umí silně navázat na svého člověka a samotu nesou velmi špatně, patří k plemenům, jež často trpí separační úzkostí. I proto je dobré na odchodech se psem pracovat. Ideální je mexický naháč pro lidi, kteří bývají doma i přes den nebo kteří si mohou brát psa do kanceláře,“ říká Lucie Šámalová.
Ostatně jako společníci byli mexičtí naháči využíváni odjakživa – vzhledem k tomu, že mají buď minimální, nebo žádnou srst, se jejich tělo zdá teplejší a krásně hřejí. Vždy proto byli nápomocní při zahřívání lidí, především trpících artrózou a jinými bolestivými kloubními onemocněními.
S chlupy, nebo bez?
Ačkoli název mexického naháče naznačuje, že nemá žádnou srst, existuje i varianta s krátkou srstí připomínající jakési chmýří. Také velikostí se tito naháči liší – existuje trpasličí, malý a standardní xolo. Najdete je ve všech různých zbarveních.
Mexický naháč se hodí i do rodin s alergiky. Jen musíte počítat s tím, že je třeba o kůži naháče pečovat – pravidelně je nutné psa koupat a kůži ošetřovat k tomu určenými přípravky. Na zimu pak počítejte s pořízením teplého oblečku.
Zdroj: Martin Říha: Plemena psů; nakladatelství Rubico; rok vydání: 2009; ISBN: 9788073461058 / Lucie Šámalová je odbornice na psí chování a psí trenérka
